07.12.2016 09:29

Vánoční sborový list

 

SLOVO K VÁNOCŮM

GENESIS 1,1-5
1 Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. 2 Země byla nesličná a pustá a nad propastnou tůní byla tma. Ale nad vodami se vznášel duch Boží. 3 I řekl Bůh: „Buď světlo!“ A bylo světlo. 4 Viděl Bůh, že světlo je dobré a oddělil světlo od tmy. 5 Světlo nazval Bůh dnem a tmu nazval nocí. Byl večer a bylo jitro, den první.

Může se to zdát jako zvláštní text do adventního a vánočního období. Ale myslím, že určité styčné body se najít dají. Starozákonní text mluví o něčem, co je jako temná a pustá propast. Tehdejší člověk neumí jinak vyjádřit skutečnost, že nebyl život, že tu nebylo nic. Ale z tohoto hlubokého ničeho, nejasnosti a roztříštěnosti, z temné neviditelnosti je na světlo přivedeno cosi, co má najednou přesný tvar a řád, a co má v sobě úžasný potenciál novosti a s tím i naději na další budoucnost. Tohle má v sobě taky proto, že nový řád jasně stanovuje, co je dobře viditelné na světle a co se naopak skrývá v temnotě. Co je k životu a co zase ne. To je ten první a velice důležitý krok. Vědět, co je co a vidět, co se děje. Bez takového rozlišování dobrého a špatného se vždycky vracíme zpátky do chaosu a zmatků. Za- padáme znovu do odporné temnoty, která zvládne bez problémů pohltit člověk celého a už ho nevy- dat. Ta do sebe umí vsáknout celé skupiny, dokonce i národy. Umí jim tak strašně zatemnit rozhled, že přestanou rozlišovat, co je dobré a co zlé. Z historie o tom máme mnohá svědectví. Jak se lidé, skupiny, národy, ale i církve nechali pohltit, omámit tím, že není vidět, co dělají a čemu slouží. Díky tomu už ví- me, jak je temnota nesličná a nebezpečná. Smutné je, že se s nesličnou temnotou setkáváme ve větší či menší míře i dnes.

Možná že lidé z doby narození Pána Ježíše mohli mít podobné pocity. Podřízení cizí moci sledovali jak se rozmáhá podlézání, lhaní, donášení, okrádání od státu i od druhých. Prostě měli pocit, že době temní. A do těchto temných skutků i pocitů, do té pustoty a nesličnosti lidských srdcí najednou vstu- puje Bůh. S jeho příchodem se to všechno začne měnit. Rozsvítí se nové světlo v podobě betlémské hvězdy, zaznívá radostná chvála od nebeských zástupů i od lidí, dochází k obdarování skrze tři mudrce od východu a láska, je zase tou mocí, která se stará a pečuje, která dává i ochraňuje. A jejími pozemskými představiteli jsou uprostřed té temnoty Marie a Josef, kteří narozenému dítěti dají vše, co je potřeba. Dávají vlastně to, co zase

oni sami předtím i potom dostávají od Pána Boha. Nejde jim o prachy nebo o moc, o prospěch či ob- divování. Nechtějí pohltit všechno a na pořád jako mnozí mocní. Oni žijí jen láskou. A láska - ta je tím světlem, které odděluje dobré od špatného. A kdo žije v lásce a s láskou k druhým i k Bohu, ten žije dobře. Amen.

SLOVO KURÁTORKY

Milé sestry, milí bratři,
za týden uzavřeme starý a začneme nový církevní rok. Co přinesl, co odnesl tento? Po dlouhém hledá- ní máme od 1. 9. 2016 kazatele. Nelze říci nového, spíše staronového, vrátil se Ondřej Pellar. Ujal se své kazatelské činnosti se vší svou vervou a espri- tem, ale koncem září měl závažnou autonehodu, která naštěstí dopadla dobře a Ondřej skončil v ne- mocnici „jen” se zlomenou hrudní kostí. Nicméně se zotavuje velmi rychle a o Adventu se již vrátí ke své kazatelské práci.
Sborový život šel svým obvyklým tempem, boho- služby, biblické hodiny, ty dětské a mládežnické měl na starosti z pověření administrátora sboru Mira Hamariho právě Ondřej, seniorům se věnoval Miro Hamari. Co rok odnesl? Snad, doufáme, že odnesl rozepře uvnitř sboru, a přinesl zklidnění a urovnání. Bohužel skončila sbormistrovská činnost Zdeňky Raindlové pro její velké pracovní vytížení. EPeS tak trochu osiřel, snažil se vlastními silami alespoň o službu při slavnostních vánočních a ve- likonočních bohoslužbách. Velký dík patří sestrám Lídě Kraftové a Renatě Krejčové za práci se sbo- rem. Nová naděje přišla v dubnu se sbormistryní Lenkou Němečkovou. Nemáme stálého doprovaze- če, ale podařilo se utvořit okruh varhaníků či kláve- sistů, kteří doprovázejí a „kytarovou sekci” má na starosti Vláďa Pech.
Snažili jsme se pořádáním různých zajímavých be- sed přispět k pochopení uprchlické problematiky. Dalším projektem bylo promítání dokumentárních filmů z festivalu „Jeden svět” pořádaný organizací Člověk v tísni. Viděli jsme filmy z nejrůznějších pro- středí, o různé problematice, návštěvnost však ne- byl velká. Chceme ale v tomto projektu pokračovat. Na jaře proběhl 7. ročník festivalu Hudební jaro v evangelickém kostele, začátkem června pak Noc kostelů, která byla o něco méně navštívená než minulé roky.
V létě se konaly tradiční akce buřtopečení a vod- ní hrátky u Gutů, Voldušské Jiskry u Neumannů a Hromy blesky u Pechů. Dovolená s Starém Sedlišti

se vydařila, počasí přálo výletům i koupání, zažili jsme krásné chvíle diskusí a rozjímání nad biblic- kými texty z Matoušova evangelia, a také spoustu legrace při společných večerech okolo kuchyňské- ho stolu.

Získání dotace na opravu jižní fasády kostela a sbo- rového domu se podařilo jen zčásti – shromáždili jsme 120 tis. (50 od Nadace OF přes Diakonii Zá- pad, 30 od Jeronýmovy jednoty, 40 od sponzorů). Z této částky se podařilo opravit jen fasádu sborové- ho domu, kostel a okna nás čekají příští rok. Z úspor sboru se ale podařilo opravit parkety ve farářském bytě, vymalovat a pořídit novou kuchyňskou linku a spotřebiče.

Jak postupuje projekt samofinancování sboru? Sbor založil po poradě s odborníky na finančnictví investiční fond, do kterého přispívá 5 tisíc Kč mě- síčně. Zatím se nepodařilo koupit vhodný byt, který bychom pronajímali, ale doufáme, že se to zdaří. Nu a co nás čeká v Adventu? Slavnostní bohoslužby, adventní koncerty, dětská vánoční slavnost s novou hrou Vládi Pecha. A potom... Vánoce.

Naplňme Advent zklidněním, zamyšlením, písněmi a modlitbami. Náš Pán je stále s námi, slíbil nám to a my v to věříme. Zvláště v současné neklidné době plné hrůzy, nenávisti, zla, nelásky a nesnášenlivos- ti mějme pevnou víru, naději a lásku a rozdávejme je svým bližním. Nenechme se otrávit předvánoční komercí a užijme si radostně očekávání příchodu Ježíše Krista k nám, na tento svět.

Vendula Gutová

SLOVO KAZATELE

Milé sestry a milí bratři.

Od 1. září 2016 jsem (novým) voleným kazate- lem rokycanského evangelického sboru. Těším se z důvěry, kterou mi členové sboru svými hlasy dali. Těším se ze společenství s vámi všemi, těším se z práce, které je přede mnou i před námi společně víc než dost. Doufám a věřím, že před námi jsou léta radostná, nadějná a požehnaná, naplněná aktivitami, prací, modlitbami. A také hledáním tě pravé cesty následování Pána Ježíše Krista. Těším se z toho, že mohu být na této cestě právě s vámi.

Ondřej Pellar

SLOVO SBORMYSTRINĚ

Někdy na začátku dubna jsem se seznámila s vaším farním sborem v Rokycanech. Myslím, že mě i nám to bylo opravdu dáno shůry. Zpěváci hledali někoho, kdo jim pomůže připravit se na Seniorátní setkání pěveckých sborů v Merklíně a já se chtěla podělit o svoji radost z hudbSe vším všudy. S tím, jak nám hudba pomáhá naladit se sami na sebe i jeden na druhého, jak sytí i promlouvá k naší duši. Díky tomu, že sbor byl původně založen jako pěvecký sbor, který bude doprovázet evangelické bohoslužby a křesťanské svátky, nebyl problém shodnout se na tom, že hudba nám dokáže posky- tovat mnohem hlubší zážitky, než jen poslušné od- zpívání perfektně natrénovaných skladeb. Duchov- ní základ nedovedu oddělit od ničeho kolem nás ani v nás. Neznám žádný jiný druh umění, který by tak bezprostředně, jako hudba, zjednával kontakt s něčím mimo nás nebo nad námi. Na druhou stranu se vůbec necítím být natolik teologicky kompe- tentní, abych vedla ryze křesťanský pěvecký sbor. V dnešní době si docela citlivě všímám toho, jak se křesťanská společenství svým způsobem uzavírají sama do sebe a jejich okolí je vnímá jako ty „trochu jiné“... samozřejmě bohužel i pod vlivem dogmat, které byly v minulosti lidem vnucovány. Přestože jsou tedy pro mne hudba a zpěv tou nejniternější formou modlitby, nechtěla bych, aby se tento sbor uzavíral pouze do liturgického a duchovního reper- toáru. Dokonce jsem přesvědčena, že když budeme zpívat víc i na koncertech pro veřejnost, mnohem více se tak podělíme o radost a vnitřní sílu, kterou člověku může doopravdy dát jen žitá víra. Naši posluchači si pak užijí nejen hudební vystoupení, ale třeba se i zamyslí nad tím, proč jim s námi cítili dobře. Proč? Protože my zpíváme Pánu Bohu, aniž bychom to museli nějak zbytečně zdůrazňovat, my se tak prostě k sobě chováme. A tak nám je spolu na zkouškách sboru opravdu hezky a tuto radost jsme již začali předávat dál. Od jara jsem se spo- lečně účastnili nejen zmíněného setkání sborů v Merklíně, ale zvládli jsme i vystoupení v Radnicích na Slavnosti Nanebevzetí Panny Marie a v rámci Svatováclavského posvícení. Nemalý dík za velkou podporu patří také zakladatelce sboru, Martě Neu- mannové, která s námi účinkovala na několika kon- certech. Mimo jiné na těch benefičních, které jsme v září provedli na Šumavě. Podpořili jsme projekty kolem kostela svatého Mořice v Anníně a kostela Narození Panny Marie ve Strašíně. No a v říjnu jste nás již mohli slyšet v Rokycanech, kde jsme v rámci bohoslužby Díkyčinění provedli Truvérskou mši Petra Ebena. Co ještě dodat? Pojďte si zazpívat s námi! Těšíme se na vás nejen při adventních a vánočních setkáních!

Lenka Němečková

 

SLOVO ZADIVADELNÍ SOUBOR T.E.S.C.O.!

Náš divadelní soubor se v uplynulých letech opět dával dohromady. Začínaly jsme před dvěma roky ve třech se hrou ,Jenž se počal z ducha svatého‘, o rok později jsme už ve větším počtu nastudovali hru ,Šalamoun a jeho ženy‘ a na začátku roku 2016 jsme začali nacvičovat druhé dějství hry ,Ze ži- vota hmyzu‘ od bratří Čapků, jmenuje se Kořistníci.
Scházeli jsme se pravidelně každý pátek večer a pilně trénovali a v červnu na Noci kostelů jsme uskutečnili premiéru toho- to našeho díla. Premiéra se nám, myslím, povedla, ovšem přišly prázdniny a herci a herečky se rozprostřeli všude možně po tá- borech, dovolených, kamarádech...
Ale ani prázdniny netrvají věčně a v září byl opět nejvyšší čas se začít scházet, jeli- kož nás čeká divadelní festival evangelické mládeže „Svatí blázni“. Shodli jsme se tedy,

že každý čtvrtek večer budeme opět nacvi- čovat. Nejprve jsme ale museli vyřešit ne- milou situaci, kdy nám jedna z hereček, No- emi Pellarová, odjela na rok na studium do Německa. Nahradil ji náš kamarád Šimon Kotalík a vše pokračovalo vesele a svižně tak, že na rodinné neděli 13. 11. 2016 jsme se opět mohli předvést v celé své kráse.

V současné době pilujeme nadále naše vy- stoupení, abychom se na Svatých bláznech hezky předvedli a ukázali, že už něco umí- me. Moc se tam těšíme a jsme zvědaví na jiné prostředí. Držte nám palce, budeme to potřebovat.

Do budoucna víme jistě, že bychom se na- dále chtěli scházet, učit se nové věci, přibí- rat nové členy a užívat si s dobrou náladou společné chvíle. Jsme dobrá parta a všech- no si dokážeme užít naplno a baví nás to. Doufáme, že nám to vydrží, co nejdéle.

Za soubor T.E.S.C.O. napsala

Dorotea Neumannová 

 

—————

Zpět


Kontakt

Farní Sbor ČCE v Rokycanech

Jiráskova 481/II
337 01 Rokycany


+420 608 623 673


Pravidelná setkávání

  • Bohoslužby každou neděli od 9:30
  • Bohoslužby s vysluhováním VP každou 4. neděli
  • Rodinné neděle po domluvě jednou měsíčně, se společným obědem každý druhý měsíc
  • Nedělní škola každou neděli od 9:30 (pokud jsou děti přítomny)
  • Víkendové biblické hodiny v sobotu jednou měsíčně po domluvě, v zimní čas od 17:00, v letní čas od 18:00
  • Biblické hodiny pro děti - každý pátek 15:30
  • Ekumenické biblické hodiny - každou středu v 17:00
  • Staršovstvo 1. pondělí v měsíci od 18:30
  • Zkoušky pěveckého sboru - činnost přerušena po dobu hledání nového sbormistra