17,30

organizační týmy sboru i klubu Diakonie dokončují poslední úpravy – letos máme dvě novinky – klub Akcent (Diakonie) pořádá v presbyterně „Slušnej bazar“ prodává se vše, od plyšáků přes šaty a šperky až k hrníčkům a knížkám. Cenu určuje zákazník, obsluhují klienti, výtěžek  jde zpět do klubu na různé sportovní a výletové aktivity. Další novinkou je čajovna –sice malý prostor, ale nabízí se káva, čaj zelený čínský, ovocný, černý indický. Echtovní, sypaný, žádné pytlíky.

Pan farář Leonardo Teca se chystá do taláru, Epes zkouší své písničky.

 

18,00

začínáme přesně! Kostel je plný skoro do posledního místečka, Epes zpívá dvě písně, jednu jihoafrickou a jeden spirituál, navazuje Leonardo s přivítáním a krátkým zamyšlením nad biblickým textem letošní  Noci kostelů. Noc je čas k regeneraci….

 

18,15 přicházejí malí zpěváčci sboru Rondino, zpívají moc hezky. Druhý soubor –Ještěrky- bohužel nemohl přijít. Kurátorka sboru seznamuje přítomné s dalším programem

 a kolem 18,45 vychází na prohlídku  první skupina. Trousí se první zájemci o kávu a čaj a kolem bazaru je skoro nacpáno. Zástupce Poradny pro občany – další služby Diakonie již také rozbalil svůj informační stánek. Prohlídka pokračuje do klubu Akcent , kde je jako každoročně i výstava obrázků Albína Gini, a průvodkyně Martina přebírá další skupinu. Bude jich letos celkem 5! Většina  příchozích přišla také diskutovat o sboru, o církvi, o ekuméně. Diskutuje se nejlépe na kůru u varhan, kde je nejklidněji a pan farář se diskusí také účastní.

 

19,45

v modlitebně – divadelním sále – zatím probíhají přípravy na první představení – taneční skupina  Big mix, začíná se přesně. Děvčata tančí úžasně!, ovace jsou veliké… navazuje pětiminutová přestavba jeviště, hlediště se úplně zaplní.

 

20,00

zahajuje divadelní skupina T.E.S.C.O., svoji krátkou  grotesku – Jenž se počal z Ducha Svatého.. ….jak to vidí drbny na trhu. Mladé, ale již ostřílené a zkušené herečky rozehrály part drbajících ženských opravdu velmi věrohodně. Potlesk velký,  děkovačky několikrát opakovány.

 

20,30

prodávající v bazaru kmitají, prohlídky neberou konce, obsluha v čajovně skoro nestíhá. Ty konvice by měly umět vařit vodu daleko rychleji.  A většina  hladového organizačního  týmu si v kuchyni pochutnává na utopencích.

 

21,00

opět se zaplňuje kostel a začíná úžasný koncert skupiny Nsango malamu, což v jazyce lingala – (rodný jazyk našeho faráře) znamená „Dobrá zpráva“. Zpěváci a zpěvačky  jsou bílí i černí, mají krásné africké pestré šaty, košile a haleny a africká hudba rozezní kostel,  jakoby tam odjakživa patřila. A když se ke konci přidá ještě africký buben v rukou faráře Leonarda, je to dokonalý zážitek. Nakonec se zpívá i před kostelem!

 

21,40

po přestavbě scény se mění i hudba . Skupina PVE hraje ve složení  - klávesy, kytara, basovka a perkuse, a hraje folkrock – věci převzaté i své vlastní. zpívají Helena Orcígrová a Zuzana  Bursíková. I když publika ubylo, stejně je úspěch velký a přidává se.

 

22,10

noc se zklidňuje, zájemců o bazar ubývá, začíná se uklízet,  čajovna už je také skoro opuštěná. V kostele se sesedáme a začíná tradiční čtení z povídek Roberta Fulghuma. Bavíme se dobře, jako vždycky. Robert Fulghum prostě nemá chybu.

 

22,40

Jam session se jaksi nekoná, kromě sborových kytaristů, flétnistky a bubeníků nikdo nedorazil. Asi už je tato, ve velkoměstech obvyklá hodina začátků takových sešlostí, v Rokycanech příliš pozdní. Zazpíváme dvě písničky, ještě se chvíli bubnuje, potom modlitba s díky za dnešní večer a noc a jdeme uklidit a domů.

Jestli je noc časem pro regeneraci, tak tohle byla hodně akční regenerace.