25.12.2020 18:58

2020 KÁZÁNÍ Z PÁTKU 25. PROSINCE

MATOUŠOVO EVANGELIUM 1,24-25

24Když se Josef probudil ze spánku, učinil, jak mu přikázal anděl Hospodinův, a přijal svou manželku k sobě. 25Ale nežili spolu, dokud neporodila syna; a dal mu jméno Ježíš.

 

 

Nevím jak moc věříte svým snům. Já těm svým raději vůbec ne. Asi je to i tím, že si je nepamatuji. Ráno vím, že se mi v noci něco zdálo, ale už vůbec netuším o čem. Bude to nejspíš i tím, že to jsou vždycky moje lidské sny. Kdyby se Josefovi tehdy zdálo něco jeho, možná by taky ráno nevěděl, co to vlastně bylo. Ale když se ten den probudil ze spánku, věděl přesně co má udělat. Bylo to tím, že jeho noční sen byl zjevením anděla Božího. Nebyl to jeho vlastní sen, ale byl to takový zvláštní dar od Hospodina.

Byl to dar určitě velice krásný, ale současně i velmi náročný. Vždyť přinesl Josefovi evangelium. Pro něho zazněla tahle radostná zpráva. Bude mít ženu a bude mít od ní syna, který bude Božím darem. Který otec by se nad tím neradoval. A tenhle jeho vnitřní pokoj a radost se pak přenášejí i do jeho vztahu k Marii. Vzal jí k sobě, přijal ji jako svojí manželku a staral se o ní jak bylo potřeba a jak jen mohl. Jak by asi každý správný otec měl. A i tohle, to že se vzájemně přijali, jim určitě pomáhalo společně překonávat různé potíže, které na ně doléhaly. Stalo se to sice všechno na andělův příkaz, tedy na Boží příkaz, ale kdyby Josef nechtěl takový příkaz naplnit, kdo by ho donutil? Pán Bůh by určitě mohl. Jenže to už by to nebylo Josefovo dobrovolné lidské rozhodnutí? Kdyby Josef Boží nabídku, nebo Boží dar nepřijal sám za svůj. Určitě to sami znáte, jak je to nepříjemné, když vám někdo nutí, nebo vnucuje něco, nad čím vy sami máte pochybnosti. Čím si vůbec nejste jistí nebo tomu nevěříte. Ale když máte možnost se rozhodnout podle svého, tak to je pak jiná. 

Je krásné a laskavé, že Marii i Josefovi zůstala svoboda v tom rozhodnout se podle svého uvážení. Je úžasné, že jim tuhle svobodu Pán Bůh ponechal. A taky je úžasné, že to tak je s každým dalším člověkem. Stejná svoboda zůstává i nám všem. Vnímám to jako veliký a silný projev Boží lásky k nám, lidem. Ač je jednoznačně mnohem mocnější než my, ač by nejspíš mohl způsobit, že ho chtíc nechtíc poslechneme, ač by nás jeho andělé mohli donutit udělat, co si přeje, tak takhle Pán Bůh svoji moc nepoužívá. Teda on ji vlastně používá, ale vždycky tak zvláštně. Ta jeho moc je láska. A jak všichni dobře víme, opravdová láska ta nechává druhému dostatečný prostor. Nechává mu a přeje mu vlastní svobodu. Takhle to Pán Bůh dělá. Nechává Marii i Josefovi možnost si naložit se zprávou o narození Ježíše podle svého. A tahle svoboda a laskavost ze strany Pána Boha k nim se pak taky odráží v pokoře a poslušnosti, kterou Maria a Josef projevili. Když svobodně přijali tenhle tolik neobvyklý dar a naplnili ho podle svých schopností a možností. Možná skromných, ale s láskou.

My nevíme, jak to pak mezi Josefem a Marií bylo dál. Jak moc se měli ti dva rádi. Nebo neradi. Milovali se, nebo se hádali? Nevíme nic. Můžeme se domýšlet ledacos, a taky to lidé dělávali a pořád dělají. Že si domýšlejí. Ale všimněme si, že evangelistům něco takového nestálo za zaznamenání. Nějaké ty drby. Evangelisté se jasně a záměrně soustřeďují na to, co je opravdu podstatné. Zdůrazňují pro nás právě ten zvláštní okamžik, kdy se nebeské dění připravuje pro vstup do toho pozemského. Kdy se tyhle dva světy tak zvláštně a podivuhodně postupně propojují. Nejprve v osobách Marie a Josefa, když se potkávají s andělem. A potom plně a dokonale v osobě zaslíbeného, očekávaného a tolika generacemi vyhlíženého Mesiáše-Ježíše.

Co tak asi může znamenat formulace - přijal ji za manželku? Zase - můžeme si domýšlet. Ale nám by tahle informace měla úplně stačit. Hovoří se o tom, že Josef poslech a naplnil to, co mu sdělil anděl, Boží posel. Ukazuje nám také, že vždycky se dají najít lidé, kteří dobře a citlivě vnímají a přijímají Boží slovo. Svobodně a pokorně se mu podřizují a naplňují je přímo tady na zemi. Tak se Boží slovo a vůle stávají součástí našeho světa. Tak se také prolínají nebeské záměry s pozemským světem. Tak se Vánoce stávají na nebi i na zemi, když lidé naslouchají Pánu Bohu a snaží se naplnit jeho Slovo. Amen. 

 

MODLITBA

Pane Ježíši Kriste.

Prosíme, pomoz nám rozeznávat tvé slovo a rozpoznávat tvoji vůli. Abychom se vyznali a mohli tak pomáhat tvému spasitelskému dílu podle svých možností a schopností. Prosíme dej, ať to dokážeme s pomocí tvého svatého Ducha. Amen.

—————

Zpět


Kontakt

Farní Sbor ČCE v Rokycanech

Jiráskova 481/II
337 01 Rokycany


+420 608 623 673


Pravidelná setkávání

  • Bohoslužby každou neděli od 9:30
  • Bohoslužby s vysluhováním VP každou 4. neděli
  • Rodinné neděle po domluvě jednou měsíčně, se společným obědem každý druhý měsíc
  • Nedělní škola každou neděli od 9:30 (pokud jsou děti přítomny)
  • Víkendové biblické hodiny v sobotu jednou měsíčně po domluvě, v zimní čas od 17:00, v letní čas od 18:00
  • Biblické hodiny pro děti - po dobu neobsazeného sboru farářem nezajištěno
  • Ekumenické biblické hodiny - každou středu v 17:00
  • Staršovstvo 1. pondělí v měsíci od 18:30
  • Zkoušky pěveckého sboru - činnost přerušena po dobu hledání nového sbormistra