LUKÁŠOVO EVANGELIUM 7,36-38

36Jeden z farizeů pozval Ježíše k jídlu. Vešel tedy do domu toho farizea a posadil se ke stolu. 37V tom městě byla žena hříšnice. Jakmile se dověděla, že Ježíš je u stolu v domě farizeově, přišla s alabastrovou nádobkou vzácného oleje, 38s pláčem přistoupila zezadu k jeho nohám, začala mu je smáčet slzami a otírat svými vlasy, líbala je a mazala vzácným olejem.

Pro pro příběh je tou nejdůležitější postavou Pán Ježíš. On je spojnicí mezi dvěma zcela rozdílnými příběhy - Šimonovým a ženy hříšnice. Přijal Šimonovo pozvání ke společnému jídlu u Šimona doma. Ale ještě předtím se někde ve městečku potkává s ženou ,hříšnicí‘. Jako jeden z mála byl ochotný si s ní normálně povídat, vyslechnout jí a pomoci jí.

A teď ti další dva.

Šimon v tomhle městečku vyrostl. Od dětství chodíval do synagógy, ale moc ho to nebavilo. Chodil tam z tradice spolu s mnoha dalšími. Tradičně chodíval taky každý rok do Jeruzaléma na sváteční bohoslužby v chrámu. Nejdřív s rodiči jako dítě, pak s různými kamarády a v dospělosti častokrát i sám. Na jedné velikonoční pouti se potkal se skupinou farizeů. Co se dá dělat na dlouhé cestě? Povídali si. Šimona vyprávění farizeů zaujalo natolik, že se k nim přidal. Začal měl pocit, že jeho víra má konečně smysl. Mojžíšův zákon se mu otevřel úplně nově. Pochopil, že tradice je v něčem dobrá, ale bez živé víry je vlastně na nic. Poctivě četl Tóru, začal nad ní hloubat, přemýšlet, rozvažovat, porovnávat její texty. Podobně jako další farizeové se snažil dotahovat stará přikázání z Tóry do současného života. Našel pro sebe smysl a směr. Pak se začaly objevovat zvěsti o nových kazatelích. Nejdřív to byl Jan Křtitel. Ten byl ale  v Judsku a to bylo daleko. Následovaly zprávy o Ježíšovi, který chodil po Galilei a zcela nově vykládal Zákon. Svěže, originálně, jasně a srozumitelně. Když se objevil u nich v městečku nezaváhal a pozval ho k sobě na jídlo. Chtěl ho poznat. Okouknout, vidět, slyšet, pohovořit, utvořit si svůj názor. Co o něm slyšel, bylo jako zjevení a tak doufal v něco nového a nadějného do budoucna.

Žena, která nemá jméno, je zde označená jako ,hříšnice‘. Sem do městečka se přivdala ze vzdálené samařské vesničky. Jenže její štěstí netrvalo dlouho. Muž jí brzo zemřel. Děti spolu neměli. Zůstala najednou úplně sama. Nebyl nikdo, kdo by se o ní staral. Tak se musela začít starat sama. Ještě, že jí zůstal po manželovy malý domek s políčkem. Občas ji tam pod rouškou tmy navštěvovali někteří muži z městečka. Později i různí vesničané z okolí nebo obchodníci, kteří tudy projížděli. Pochopitelně to nebylo to zadarmo. Dlouho se to ale neutajilo. Sem tam něco vzala na trhu. Z něčeho přece žít musela. Jenže ji už párkrát chytili. Většina lidí z městečka jí proto opovrhovala. Byla podle nich nečistá, když se prodávala a kradla. Porušovala Desatero. Nesměla vstoupit do synagógy, nikdo jí k sobě nezval, skoro všichni se jí venku vyhýbali. Bylo jí to líto. Takhle nikdy žít nechtěla, ale co měla dělat? Nevěděla, jak se z toho vymanit. Nikdo jí neporadil, nikdo jí nepomohl. Až přišel tenhle Ježíš. Klidně se s ní bavil u studně, přesně jí odhadl a nakonec jí řekl, že jí Bůh odpouští její provinění a ať jde a zapomene na to staré, jako na to zapomněl Bůh, a začne žít jinak, nově. Bylo to jako zjevení. Dal jí naději, dal jí výhled od budoucna.

Ale to setkání u Šimona doma se trochu zamotalo. Narušila ho ta divná ženština. Ta ,hříšnice‘. Nějak se vloudila do Šimonova domu. A tak se tu velmi zajímavě prolnuly osudy všech tří. 

Středem všeho dění zůstává Ježíš. Na jedné straně má Šimona, který je se svojí vírou spokojený. Je vzdělaný, zbožný, uznávaný a očekávající spasení a vzkříšení těla. A je zvědavý, co mu Ježíš může asi tak nabídnout. Na druhé straně je ,hříšnice‘, která možná ani žádnou zvlášť pevnou víru nemá. Je na dně, opovrhovaná, osamocená a asi ani moc už neočekává, natož nějaké vzkříšení. A vyznává se Ježíšovi ze všeho svého špatného, co má za sebou. A přece se tihle dva tak rozdílní lidé nakonec potkají u Pána Ježíše. Šimonovi se dostává poučení, že milost, lásku a odpuštění může od Pána obdržet kdokoliv, kdo činí pokání. A žena hříšnice je právě tohohle toho velmi viditelným příkladem. Amen