Milé sestry, milí bratři, je konec církevního roku a začátek Adventu a zdá se tedy, že bychom se měli v tom radostném očekávání i trochu ohlédnout a bilancovat. Byl to rok nabitý událostmi – ve sboru, v církvi, ve státě.

Byla uzákoněna odluka církve od státu a naše církev se velmi intenzivně zamýšlí jak dále budovat sbory tak, abychom bez „dotací“ státu zvládli její základní financování. Je to úkol ne jen pro vedení církve, ale pro nás všechny. Každý z nás se musí nad těmito věcmi zamýšlet a snažit se najít to správné rozhodnutí                     o budoucnosti. Právě nyní v začátku nového církevního roku jsme vyzváni k tomu, abychom se scházeli a o budoucnosti diskutovali. Naše církev se snaží předkládat nám různé varianty řešení životaschopností sborů do budoucnosti.

Ve sboru byl uplynulý rok ve znamení havárií a jejich oprav. Na jaře došlo k výraznému zhoršení situace se zatékáním z terasy do modlitebny. Současně jsme se dozvěděli, že Město Rokycany zamítlo naši žádost o opravu terasy a střechy nad modlitebnou,        i když nám dotace byla vloni přislíbena. Nakonec se od Města Rokycany podařilo získat dotaci na opravu střechy. Částečně – asi z jedné třetiny byla částka na opravu terasy získána z dotačního programu na obnovu kulturních památek Plzeňského kraje. Zbylých 200 tisíc jsme si museli půjčit. Celocírkevní Jeronýmova jednota posoudila naši žádost a jako peníze na řešení havarijního stavu nám půjčku poskytla. Celková částka oprav střechy a terasy a současně balkonu ve 2. patře dosáhla 470 tis. Kč. Z čehož naše spoluúčast byla 49 800.  Zvláštností dotací Města Rokycany bylo, že nám sice neposkytlo peníze na řešení akutní havárie, ale na opravu schodiště do kostela jsme peníze dostali. A bylo to dobře, hroutící se schody a sokly vedle nich jsou nyní krásně opravené. Naše spoluúčast na této opravě byla 11300 Kč. Dohromady tedy musíme na účely oprav vybrat 61 100 korun, zatím jsme vybrali necelých 50 tis. Kromě darů členů a příznivců sboru bylo také vybráno 8800 Kč na benefičním koncertu a následné dražbě šperků 

vyrobených na sborové dovolené, které uspořádaly naše děti pod vedením sestry Marty Neumannové. Byl to od dětí krásný dar a moc jim za to ještě jednou děkujeme.  Dalším benefičním představením ve prospěch sboru bylo divadlo pro děti – Vodnická pohádka divadla Jitule a Dadule, hojně dětmi navštívená a vybralo se 1700 Kč.  Stále nám ale zůstává velký dluh u Jeronýmovy Jednoty, který budeme muset začít splácet od roku 2014. Opravy byly úspěšně dokončeny v září a schody v listopadu.

Teď se ale od trápení s opravami a jejich financováním vraťme zpět ke sborovému životu.

Na jaře proběhl již 4. ročník hudebního festivalu Jaro v Evangelickém kostele. Byl také nejhojněji navštívený. Koncem května se již potřetí konala Noc kostelů, která se opět velice povedla. V červnu náš sbor hostil seniorátní setkání pěveckých sborů. Probíhaly rodinné neděle a jiná sborová setkání, z nichž vybírám zejména výroční 10. Voldušské Jiskry s nevídanou účastí kolem 50 lidí. Vzhledem k rychlému pohybu účastníků se přesný počet nepodařilo získat. Červnové posezení v Holoubkově bylo méně navštívené, ale srpnové Hromy Blesky v Hromnicích opět hojněji. Létu vévodila krásná sborová dovolená, na kterou jsme se sjeli do Starého Sedliště u Tachova.

Do podzimních měsíců jsme vstoupili s novým projektem biblických hodin pro dospělé, jejich návštěvnost ve všedních dnech byla mizivá. Nyní se scházíme jednou v měsíci, vždy v sobotu v podvečer u někoho doma. Zatím jsme byli u Korandových v Rokycanech a u Krejčových v Oseku. Jsou to krásné večery naplněné čtením z Písma a diskusemi o textu. Zdá se, že tato forma našemu sboru bude dobře sedět. Pokud jsou místa konání vzdálenější, domlouváme se na odvozu těch, kteří nemají auta. Koncem října proběhla vernisáž výstavy o Přemyslu Pittrovi, která je v presbyterně a modlitebně sboru k vidění do poloviny ledna. Součástí vernisáže bylo promítání dokumentu o tomto úžasném člověku se vzpomínkami jím zachráněných dětí. Ve sboru je k zapůjčení DVD s tímto dokumentem.

Koleda, koleda…