AMOS 5,14-15

14Hledejte dobro a ne zlo a budete žít, a tak Hospodin, Bůh zástupů, bude s vámi, jak říkáte. 15Mějte v nenávisti zlo a milujte dobro, uplatňujte v bráně právo! Snad se Hospodin, Bůh zástupů, smiluje nad pozůstatkem lidu Josefova.

Milé sestry a milí bratři v Kristu.

Hledejte dobro, vyzývá Ámos. Řekl bych, že nejen své současníky, ale i další a další generace. Dobro je moc zvláštní slovo. Dobrem se v minulosti oháněl už kde kdo. Od nadšených snílků a blouznivých vizionářů až po hrůzné manipulátory a drsné gangstery. Dobro je ovšem slovo, které už bylo mnohokrát překrouceno, zneužito, či znásilněno. Smutné je, že se to asi ještě mnohokrát stane. Přesto je dobro pořád veličina nebo síla nebo vize, která zůstává zajímavá i důležitá. Která stojí za to. Protože dobro je vždycky nějak ve vztahu k Bohu Hospodinu. To Hospodin přece stvořil na počátku všechno dobré. Protože je sám dobrý a nebylo, není a nebude v něm nikdy nic nedobrého či snad zlého. U něho není nic, co by mohlo uškodit člověku. Proto máme hledat dobro a ne zlo. Dobro je zárukou naděje i života. Protože Hospodin Bůh je dobrý, je tedy on sám takovou zárukou. Taky protože sám je skrz naskrz dobrý od počátku až na věky.

A kde ho máme hledat, faráři? A nebo kněže a nebo proroku Ámosi? Pověz, kde ho máme hledat a jak dobro poznáme? 

Aby člověk opravdu hledal a taky nalezl dobro, proto je určitě potřebná víra a důvěra, že Hospodin Bůh je Stvořitelem. Stvořil vše a stvořil to jako dobré. A pořád chce, aby vše zůstalo dobré tak, jako to bylo dobré na počátku. Proto je ochotný a připravený měnit své rozhodnutí. Vzpomeňme na Noa nebo na Sodomu a Gomoru. Kdy se Hospodin rozhodl změnit své rozhodnutí třeba jen kvůli osmi nebo deseti lidem, kteří mu stále důvěřovali. Ale znamená to, že Hospodin současně důvěřoval Noemovi, nebo Abrahamovi. Že jejich víra je stálá a trvalá. A o je něco s čím můžeme počítat i my. Hospodin Bůh ve své lásce pořád důvěřuje člověku, že v něm je dobro. A že to dobro hledáme. Že nám není jedno,  jest-li ve světě vládne zlo nebo dobro.

Aby člověk opravdu hledal a taky nalezl dobro, proto je potřeba taky věřit Hospodinovým spasitelným činům, které už v minulosti proběhly. Vzpomeňme třeba na to, jak Hospodin Bůh zachránil svůj lid ze zajetí egyptského, assyrského, babylónského, římského a nakonec i toho nedávného hrůzného nacistického. Jeho dobrota nebo jeho láska nejsou jen známá a závazná přikázání nebo nadějná zaslíbení. Ale vždycky jsou doprovázeny také velmi konkrétními a jasnými spasitelnými činy. Které nám dokládají jeho dobrotu, jeho péči. Jsou důkazem, dokladem, že Boží láska zůstává v celých dějinách velmi vstřícná k člověku a chce pro něho dobro. A že mu určitě není nikdy jedno, zda v našem světě vládne spíš zlo a nebo spíš dobro.

Aby člověk opravdu hledal a taky nalezl dobro, měl by se soustředit i sám na sebe. Člověk má hledat dobro jistě u Hospodina, a samozřejmě také v jeho činech, rozhlížet se po něm také okolo sebe, ale i já bych měl usilovat o to být dobrý sám v sobě. Ve svém srdci, duši, mysli, v celé své síle. Protože to je pak ona dobrá cesta, na kterou už před věky pozval Hospodin Bůh Mojžíše a lid, který vedl. Cesta utvářená radami (nebo přikázáními) a zaslíbeními, která nám nabízí Pán Bůh a která nalézáme na stránkách Písma. A také jeho spasitelnými činy z minulosti. I v tom všem nás Pán Bůh doprovází na cestě hledání dobrého a odpoutávání se od zlého. A směřuje nás do současnosti i budoucnosti, abychom v ní byli těmi dobrými. Aby v nás vítězilo dobro a odcházelo zlo.

Aby člověk opravdu hledal a taky nalezl dobro, měl by taky věřit i v život. Jeho krásu, pestrost, proměnlivost, ale taky neopakovatelnost, jedinečnost a originalitu každého člověka a jeho života. A taky v to, že život nemusí být jen těmi krásnými léty prožitými v pozemském světě. Ale Hospodinova zaslíbení jsou pro nás zajímavé v tom, že skutečně dobrý život můžeme očekávat v nebeském království. Právě tam nás směřují přikázání a zaslíbení. Abychom mysleli jak na dobro tady na zemi, tak stejně intenzivně i na dobro v novém životě v nebeském království. Tam ho můžeme očekávat v naprosté plnosti. Ale současně o něj máme usilovat už tady na zemi. Aby v nás i okolo nás pořád vítězilo dobro a ne zlo.

Aby člověk opravdu hledal a taky nalezl dobro, měl by se určitě také starat o právo a spravedlnost. Nejen pro sebe sama, ale hlavně by měl pamatovat na ty, kteří nemají takové možnosti jak se práva domoci. Písmo mluví o péči o vdovy a sirotky. Myslí tím ty nejposlednější z nejposlednějších. Abychom skutečně šli po dobré cestě, aby v nás vítězilo dobro, je potřeba uplatňovat právo a spravedlnost. Samozřejmě podle stejných pravidel pro všechny. Pravidly by mělo být právě to, co nás učí Hospodin Bůh. Láska a odpuštění jako to základní pravidlo. Protože to je pravidlo Božího království. Pán Bůh nám ji projevil i v tom, že poslal svého jediného milovaného Syna, aby pro nás vydobyl dobro a porazil zlo. A to se stalo pro nás a to je dobré. Amen.

MODLITBA

Pane Ježíši Kriste.

Prosíme, pomáhej nám hledat dobro a nepodléhat zlu. Chceme, aby už náš pozemský svět byl podobný nebeskému království právě v tom, že bude co nejvíc dobrý. Pomáhej nám svým Duchem i láskou. Amen.