JANOVO EVANGELIUM 12,35-36

35Ježíš jim řekl: „Ještě jen na malou chvíli je světlo mezi vámi. Dokud máte světlo, neustávejte v cestě, aby vás nepřekvapila tma; kdo chodí ve tmě, neví, kam jde. 36Dokud máte světlo, věřte ve světlo, abyste se stali syny světla." Tak promluvil Ježíš.

KÁZÁNÍ

Dovolím si dnes na začátek otázku. Máte rádi světlo? Ano. A proč? Protože díky světlu vidíme všechno, co okolo nás je. Když je světlo, tak taky není tma. Tmy se sice někteří a někdy trošku bojíme, ale když se objeví světlo, tak najednou všechen ten strach mizí. Co třeba kdyby najednou zhaslo slunce na obloze? Co by asi nastalo? Byla by tu tma a zima a všechno by zmrzlo a přestal by veškerý život. Z toho je jasné, že jak teplo sluníčka, tak ale současně i jeho světlo všichni - lidé, zvířata i rostliny - že ho k životu bezpodmínečně potřebujeme. Tak to Pán Bůh zařídil, takový je jeho stvořitelský řád. Bez světla a bez tepla to na naší planetě zkrátka nejde. Ještě bez něčeho nemůžeme žít a přežít? Jídlo, pití, vzduch. To jsou základní potřeby, které máme a bez kterých nemůžeme být. Jsou to potřeby hlavně pro tělo.

Pán Ježíš se svými učedníky mluví o světle. Nejspíš přitom ale nemyslí na nějakou svíčku, lampičku, lustr či baterku. Takže jaké světlo může mít na mysli? O jakém světle mluví? Hovoří o světle Božího slova. Takže mu zrovna nejde o to naše běžné sluneční nebo umělé světlo. Jedná se vlastně o podobenství. Ale ještě se na chvilku vrátíme k tomu běžnému světlu. Mluvili jsme o tom, že světlo potřebujeme. Zopakujme si proč? Abychom viděli, co je kolem nás, kde jsme, kam jdeme a zda je před námi cesta volná. Podobné je to s Božím slovem. To nám také může ukazovat cestu. Ovšem jinou. Jakou? Cestu života, cestu životem. Nebo jinak. Říká nám, napovídá, radí jak bychom měli žít, aby náš život, nebo ta naše cesta životem byla dobrá. Samozřejmě, že lidský život se dá prožít všelijak. Dobře nebo špatně, hezky nebo ošklivě, radostně nebo smutně, nadějně nebo taky beznadějně, nadšeně nebo zklamaně. Můžu jím projít jako celkem milý a slušný a pracovitý člověk. Který má starost také o ty druhé a snaží se jim pomáhat. Mohu ho ale prožít taky jako člověk spíš zlý, nesnášenlivý, sobecký. Jako ten, který druhým ošklivě ubližuje a má rád jen sám sebe. To, jaký život prožiji, zda dobrý nebo špatný, to samozřejmě mohu hodně ovlivnit přímo já. Čím to ovlivním? Samozřejmě, že mnoha způsoby a věcmi. Ale co je skutečně to nej nej nej? Nejdůležitější je v tomhle směru to, zda člověk poslouchá Boží slovo. A nebo to můžeme říct přímo Ježíšovými slovy - zda člověk vidí to správné světlo. Což znamená světlo Boha Otce, Syna a Ducha.

Celá Bible je doslova prošpikovaná nejrůznějšími radami, přikázáními, ukázkami, příklady, vyprávěními o tom, jak by asi měl takový život v Božím světle vypadat. Jedno vyprávění jsme četli o Eliášovi a je poslušnosti a důvěry v Boha Hospodina a jeho moc. Ale určitě jsme schopni i takhle zpaměti vymyslet, domyslet to, jak tedy máme žít, abychom prožili ten dobrý život. Dobrý samozřejmě podle Božích měřítek. Zvládneme to? Zkusme. Co je základním měřítkem Božího království? Základem je přeci odjakživa láska. Jak to říká pán Ježíš: ,Miluj Hospodina celým srdcem, celou duší, myslí i silou‘ - tedy dávej Bohu všechnu svou možnou lásku. A taky platí ,Miluj bližního svého jako sám sebe‘ - tedy dávej co nejvíc lásky i lidem okolo sebe. Nad tato přikázání už nic většího, důležitějšího není. Tohle bylo, je a zůstává napořád a navždycky tím základním a nejdůležitějším. To je to správné světlo pro každého člověka. A co to pak může znamenat v praxi, v našem skutečném životě? Že neděláme zlé věci, kterými bychom mohli někomu druhému ublížit. A taky je ani neříkáme. Někdy je lepší držet jazyk za zuby, i když si člověk třeba myslí, že to ví ze všech nejlíp a že by to rozhodně měl za každou cenu říct. Jenže tak to není. Protože, co když si jen myslím, že mám pravdu. Co když je to ve skutečnosti jinak? Kde vezmu jistotu, že pravdu mám právě já. Proto je vždycky důležité porovnávat své představy a přesvědčení a názory s Božím slovem, abych tak našel to správné světlo pro svůj život. Takže láska k Bohu a láska k člověku jsou to nejhlavnější. Co dalšího sem ještě patří? Mluvit pravdu, nekrást, nepodvádět, pomáhat druhým, poslouchat rodiče, učitele. Ale taky třeba nehromadit zbytečně nadměrné hmotné majetky, nenechat se zlákat penězi, majetkem a takovými podobnými lákadly. Aby se pro člověka nestaly důležitější než samotné Boží slovo, aby mu nezatemnily ono pravé světlo. Právě ve všech takových věcech je Písmo pro nás tím správným světlem, které nám může pomoci osvětlit otázku a ukázat tu správnou cestu, nebo dobré řešení nějaké okamžité situace, problému, krize, do kterých jsme zapadli. Abychom zůstávali stále ve světle, abychom se stali syny světla a zůstávali jimi po celý svůj život a získali naději na život věčný, život ve světle pravdy v Božím nebeském království. Amen.

MODLITBA

Pane Ježíši Kriste. Prosíme, buď a zůstávej naším světlem v tomto světě. Abychom dobře viděli tu cestu, na které máme vytrvat. Dej, věříme ve tvé světlo, abychom se stali syny světla. Amen.