MATOUŠOVO EVANGELIUM 13,33-35

³³Pověděl jim i toto podobenství: „Království nebeské je jako kvas, který žena vmísí do tří měřic mouky, až se všechno prokvasí.“ ³⁴Toto vše mluvil Ježíš k zástupům v podobenstvích; bez podobenství k nim vůbec nemluvil, ³⁵aby se splnilo, co bylo řečeno ústy proroka: ,Otevřu s podobenstvích ústa svá, vyslovím, co je skryto od založení světa.‘

V evangeliu čteme, že Pán Ježíš mluvil k lidem převážně v podobenstvích. Jestlipak víte proč? Aby mu rozuměli pokud možno i děti. Některá podobenství byla delší (O milosrdném Samařanovi), jiná jen kratičká. Tady máme podobenství, které se vejde do jedné věty. A my si o té jedné větě budeme povídat v mnoha dalších větách. 

Pán Ježíš v podobenství připodobňuje království Boží ke kvasu, nebo kvásku. Kvas, kvásek je takový nahnědlý blivajz kašovité konzistence a velmi specifické vůně. Dneska se dají koupit v krámě kostky kvasnic. Myslím, že děti a pánové s tím asi zkušenosti nemají, ale co přítomné hospodyňky? Je tu nějaká, která někdy pekla s domácím kváskem nebo s kvasnicemi? Nás by totiž moc zajímalo, jak to funguje? S kváskem, který se dává do mouky, jak o tom tady Pán Ježíš hovoří. Co to je za proces? Co se to vlastně děje? Kvásek, kterého nemusí být moc, přidaný do mouky s vodou způsobí, že těsto nakyne. Jeho působením těsto zvětší svůj objem. Někdy dokonce opravdu o hodně. Kde se s takovým nakvašeným, nakynutým těstem můžeme setkat? Nejvíc je to chleba, který jíme každý den. Chleba zná každý. Nebo je tu snad někdo, kdo ještě chleba nejedl? Další - rohlíky, housky, bagety, buchty, koláče, koblihy, vdolky, lívance, pizza, knedlíky. Z kynutého těsta se dá vyrábět mnoho dobrých jídel. Jenomže to nás dnes nezajímá. Důležité je něco jiného.

Nás zajímá proč Pán Ježíš připodobňuje ve svém podobenství Boží království zrovna ke kvásku. Tou hlavní myšlenkou je, že stačí i docela malé množství. O tom jsme mluvili, kvásku stačí jen trocha. Ale na co? Na tři měřice mouky: nevím, kolik to přesně je, ale převedeme si to na naše poměry. Řekněme tři kila mouky, ze kterých se má upéct chleba. Když nepřidáme do těsta kvásek, budeme mít jen takovéhle placky (marocký chléb). Když ale kvásek přidáme, pak budeme mít chleba jak ho známe (šumavský chléb). Je to rozdíl nebo není? Jíst se dá obojí chleba, i ten placatý i ten nakynutý. Ale toho nakynutého vypadá víc.

Jsme zpátky u malého množství. Troška kvásku zvětší objem těsta. Trocha stačí, aby vzniklo hodně. Tak to má být i s Božím královstvím. Kde vlastně je Boží království? Na nebesích. Kde jsou nebesa? Jsou tam, kde je Pán Bůh a Pán Ježíš a Duch svatý. Co kdyby byl Pán Ježíš teď tady v kostele? Pak z toho vyplývá, že by Boží království mělo být i tady. A ono tu skutečně je. Proč si to myslím? Protože jsme přece hned na samém začátku bohoslužby společně vyznávali, že se scházíme ve jménu Boha Otce i Syna i Ducha svatého. Vzpomínáte? Pán Ježíš zaslíbil, že kde se i jen dva nebo tři scházejí v jeho jménu, tam je Pán Ježíš s nimi přítomen. Podle tohoto zaslíbení je tady s námi přímo on sám. A tím pádem je tu i nebeské království. Kolik nás tady je? 00. Co myslíte, jsme velké království? Moc ne. Kdyby nás bylo opravdu jen tolik, tak je to prťavé královstvíčko. Ale takových kostelů a kostelíků je nejenom v našem městě, ale po celém světě celá řada a všude schází nějaká skupina křesťanů. A všichni dohromady už tvoří království o počtu dokonce několika stovek miliónů lidí. A to už je pořádná síla. 

V našem kostele je nás teď jen pár. Přesto i tenhle malý počet znamená, že Boží království je tady. Tohle království je velice štědré. Rozdává mnoho ze svého zvláštního pokladu. Co může být pokladem Božího království? Láska, milost, odpuštění, požehnání, Boží blízkost, věčný život. To je poklad Božího království. Ale můžeme to říci i tak, že je to základ Božího království. Podle tohohle pokladu se v Božím království jedná. S lásku jednoho k druhému. Neděláme si nic zlého, ale snažíme se chápat, pomáhat si. V tomhle království si lidé umějí odpouštět, když už přece jenom mezi nimi dojde k něčemu nedobrému. Přejí si jeden druhému Boží požehnání, aby se všem dobře dařilo a těšili se ze života. A radují se společně z toho, že je Pán Bůh s nimi a oni zase mohou být s ním. Tohle je zvláštnost a jedinečnost Božího království. Toho, ve kterém teď dohromady všichni jsme. Zvláštnost, jedinečnost, která se přenáší do nás. Do našich srdcí, myslí, duší, do síly, do celého člověka. To království se stává a zůstává v nás. To je jeho zvláštnost. Není to kus nějaké země někde ohraničený drátěnými hranicemi, ale je v lidských srdcích. V našich, v mém srdci. Zůstává v něm i když odejdeme z kostela domů. S námi se dostává mezi další lidi. Díky tomu, že tak, jak se chováme, když jsme v Božím království, tak se chováme i všude jinde. Ke všem dalším lidem. Tím se kvásek Božího království dostává pořád dál. Pamatujme si - ten kvásek, to jsme my. A to, že se snažíme chovat a jednat podle příkladu Pána Ježíše Krista - s láskou k bližním a dokonce i k nepřátelům - a to je přesně to, co potřebuje těsto našeho pozemského světa. Aby to vyrůstal hezký prostor k dalšímu příjemnému a pokojnému životu. K tomu potřebuje tenhle kvas nebo poklad Božího nebeského království. A tím velikým pokladem je důvěra člověka v Pána Ježíše Krista a poslušnost jeho slovu. Když tohle budeme dodržovat, každý sám za sebe i všichni společně, pak se Boží slovo bude dostávat pořád dál a dál. K dalším a dalším lidem. A Boží království v našem světě bude dál nabírat na síle a na objemu. Takže, nebojme se být kvasem Božího království. Je to moc dobré a potřebné. Amen.

Modlitba

Pane Ježíši Kriste. Prosíme dej, ať slovo tvého evangelia je v našich srdcích takovým kouskem kvasu, který pronikne všude a skutečně nás promění v nové stvoření, naplněné tvým Duchem i Slovem, láskou i milosrdenstvím k druhým. Amen.