Původně jsem měl připravené úplně jiné kázání na jiný text. Ale situace, která od čtvrtka nastala mě nasměrovala k textu žalmu.

ŽALM 36,2-5

2Tak zní vzpurný výrok svévolníka: „Nemám v srdci místo pro strach z Boha.“ A to do očí mu říká. 3Lichotí si ve svých očích, a tak bude shledán vinným, hodným nenávisti. 4Slova jeho úst jsou ničemná a lstivá, přestal jednat rozumně a dobře. 5Vymýšlí si na svém lůžku ničemnosti, postavil se na nedobrou cestu, neštítí se zlého.

Úplně první mě u toho textu napadlo, s jakými pocity asi připravovali kázání faráři v dobách Velké války a II světové války. Když slýchali a četli ještě mnohem děsivější zprávy z válečných bojišť, než které se dnes dozvídáme my. A možná i vídali a sami zažívali. Pravda, za Velké války tady v Rokycanech ještě nebyli evangelíci organizováni, ale za 2 světové války tu působil a kázal bratr farář Jaromír Klimecký. A prý jeho kázání bývala dost odvážná. Ale rozhodně mu nezávidím tu těžkou a pro nás asi nepředstavitelně nebezpečnou dobu, kdy zde působil, ani to, s čím setkával a musel vyrovnávat.

Určitě se křesťané v dějinách mnohokrát obraceli i k tomuto biblickému textu z 36 Žalmu. Mnohokrát v dobách, které některý šílenec více či méně nečekaně a nepředvídatelně převrátil vzhůru nohama. Ve čtvrtek se objevil další takový bloud a svévolník, který ,nemá v srdci místo pro strach z Boha‘. A taky nemá žádnou úctu k lidským životům. Nejenom k těm v zemi, kterou se rozhodl napadnout a ukrást. Bez ohledu na to kolik to bude stát životů ukrajinských dětí, žen, mužů. Ale vždyť on nemá úctu ani k životům těm, kterým by měl rozumně a moudře vládnout ve své zemi. Tak, aby mohli žít v míru a nemuseli se bát o svoji svobodu, klid, ani o své životy. Nic z toho tomuhle šílenci není svaté. Nemá úctu k nikomu a k ničemu. 

Žalm o takovém člověku mluví jako o svévolníkovi. Označuje ho za člověka, který nedbá na nic a na nikoho, na žádná pravidla, dohody, sliby, smlouvy, které dal. Nebere ohled na to, co by chtěli ostatní. Přestal jednat rozumně a dobře, neštítí se zlého. Jedná si jen a jen podle své vůle. A ta je evidentně naprosto zvrácená, když je schopen posílat na smrt druhé lidi. Když si neváží jejich životů, které jim nedal a dát nemůže. Současně je to ale neskutečný srab a zbabělec, který tohle všechno dělá z velmi dobře opevněného a zabezpečeného bunkru, kam na něho - podle jeho představy - nikdo nemůže. Kde se cítí bezpečný a jistý, kde si sám sobě lichotí, jak dobře jedná. Jak to všem nepřátelům nandává. A dokáže pronásledovat i své vlastní když projeví jiný názor. Když mu dají najevo, že tohle se jim nelíbí.

V některých žalmech se dočteme o přáních či prosbách, aby Hospodin takového svévolníka, blouda a blázna srazil, zničil, zdeptal a svrhl do hlubiny zmaru a temnoty. Vždycky jsem si při čtení takových pasáží říkal, jak je to hrozné, chtít po Hospodinu zrovna něco takového. Chtít po Bohu, který nám dal život a lásku, aby svoji lásku nějak potlačil a zničil život, který stvořil a dal. Ale nakonec není divu, že i o něco takového Izraelci prosili Boha Hospodina. Dnes už je docela chápu. Vždyť jak mohu já, nevýznamný člověk z malého města zastavit šílence, který si sedí v opevněném bunkru a slouží mu řada dalších svévolníků, kteří mají zbraně a nemají strach z Boha a jednají nerozumně a špatně a zle. Mohu je snad nějak zastavit z malé fary v Rokycanech? Podle všeho ne, nemám takové možnosti. Ale mohu pomáhat těm, které tihle svévolníci deptají, které se snaží ponížit a zotročit si je. Mohu pomoci těm, kteří utečou až sem k nám a nemají nic, protože museli všechno nechat na místě a zachránili si jen životy a možná pár drobností. Mohu finančně nebo materiálně přispět organizacím, které se snaží pomoci ať už uprchlíkům nebo těm, kdo zůstali na místě. To určitě mohu a mám to dělat a je dobré a důležité pomáhat. Je to křesťanské, je to přesně v duchu lásky Pána Ježíše Krista k člověku, ať je odkudkoliv. To určitě mohu a to mám dělat. Současně s tím mohu také prosit Pána, aby zastavil tyhle svévolníky, kteří nemají v srdci místo pro strach z Boha, lichotí si ve svých očích. Nedbají na nic a na nikoho. Jen lžou a kradou a ničí a zotročují, neštítí se zlého. Jenže já mám ten dar, onu úžasnou možnost prosit Pána nad životem i smrtí, aby tohle ničemné jednání zastavil. Modlitba vždycky měla a pořád má velikou sílu. Víme to z minulosti, mnohokrát se to projevilo a potvrdilo. Věřím tomu, věřme tomu a modleme se jak za ty trpící, tak ale i za ty, kteří utrpení způsobují. Ať už vědomě z vlastního rozhodnutí nebo z rozkazu jiných. Aby to přestalo, aby začali zase jednat rozumně a moudře. Vymanili se z toho bláznovství, které jim vnutil ten šílenec a současně zbabělec, co je kdesi daleko od nich a jen jim posílá rozkazy, které oni musejí vykonat.

Právě za svoji bezohlednost, svévolnost by ten, kdo to rozpoutal měl zaplatit. Za to kolik lží a ničemností na svém lůžku vymyslel, aby jimi trápil jiné. Za to, že nejen sebe, ale i mnohé další postavil na nedobrou cestu. Za to že se neštítí ničeho zlého, že působí utrpení miliónům lidí. Nemohu si pomoci, ale prosím Pána o to, aby i na tohohle blázna a blouda nějak dopadlo tohle šílenství, které tak ničemně a lstivě rozpoutal a vyvolal. Aby i on na sobě pocítil jaké to je, trpět uprostřed války, uprostřed zraňování a zabíjení se. Aby se to i na něm nějak odrazilo, zabolelo ho to, zasáhlo v jeho jakoby bezpečí. Aby se z toho nedostal tak lacino, když kvůli němu musí trpět tolik jiných lidí. Nevím, zda tohle je křesťanské, ale nějak si nemohu sám v sobě pomoci. Zatím to vidím a cítím takhle.

Doufám a věřím tomu, že moc Pána Boha i tlak lidského světa nakonec donutí tohohle svévolníka, lháře a podvodníka, aby si přestal lichotit a vytahovat se a že nakonec padne bez síly a bez podpory. Doufám a věřím, že dokážeme hledat a nacházet nejrůznější cestičky jak tomu napomoci i odsud, z malých Rokycan.

Omlouvám se za takové zmatené kázání. To proto, že ve mě zvítězil pocit, že ani já nemohu mlčet k tomu co se právě děje nijak daleko od nás. Amen.

MODLITBA

Pane Ježíši Kriste. Mnohokrát v dějinách se k tobě křesťané obraceli s prosbami, aby už skončilo válečné běsnění. Dnes se k nim připojujeme i my, lidé 21. století. A stejně prosíme, jakkoliv to jen umíš a dokážeš, zastav tuhle krutost, tuhle svévolnost jednoho blázna ať svět zase může žít v klidu a míru. Amen.