SLOVO K VÁNOCŮM

GENESIS 1,1-5
1 Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. 2 Země byla nesličná a pustá a nad propastnou tůní byla tma. Ale nad vodami se vznášel duch Boží. 3 I řekl Bůh: „Buď světlo!“ A bylo světlo. 4 Viděl Bůh, že světlo je dobré a oddělil světlo od tmy. 5 Světlo nazval Bůh dnem a tmu nazval nocí. Byl večer a bylo jitro, den první.

Může se to zdát jako zvláštní text do adventního a vánočního období. Ale myslím, že určité styčné body se najít dají. Starozákonní text mluví o něčem, co je jako temná a pustá propast. Tehdejší člověk neumí jinak vyjádřit skutečnost, že nebyl život, že tu nebylo nic. Ale z tohoto hlubokého ničeho, nejasnosti a roztříštěnosti, z temné neviditelnosti je na světlo přivedeno cosi, co má najednou přesný tvar a řád, a co má v sobě úžasný potenciál novosti a s tím i naději na další budoucnost. Tohle má v sobě taky proto, že nový řád jasně stanovuje, co je dobře viditelné na světle a co se naopak skrývá v temnotě. Co je k životu a co zase ne. To je ten první a velice důležitý krok. Vědět, co je co a vidět, co se děje. Bez takového rozlišování dobrého a špatného se vždycky vracíme zpátky do chaosu a zmatků. Za- padáme znovu do odporné temnoty, která zvládne bez problémů pohltit člověk celého a už ho nevy- dat. Ta do sebe umí vsáknout celé skupiny, dokonce i národy. Umí jim tak strašně zatemnit rozhled, že přestanou rozlišovat, co je dobré a co zlé. Z historie o tom máme mnohá svědectví. Jak se lidé, skupiny, národy, ale i církve nechali pohltit, omámit tím, že není vidět, co dělají a čemu slouží. Díky tomu už ví- me, jak je temnota nesličná a nebezpečná. Smutné je, že se s nesličnou temnotou setkáváme ve větší či menší míře i dnes.

Možná že lidé z doby narození Pána Ježíše mohli mít podobné pocity. Podřízení cizí moci sledovali jak se rozmáhá podlézání, lhaní, donášení, okrádání od státu i od druhých. Prostě měli pocit, že době temní. A do těchto temných skutků i pocitů, do té pustoty a nesličnosti lidských srdcí najednou vstu- puje Bůh. S jeho příchodem se to všechno začne měnit. Rozsvítí se nové světlo v podobě betlémské hvězdy, zaznívá radostná chvála od nebeských zástupů i od lidí, dochází k obdarování skrze tři mudrce od východu a láska, je zase tou mocí, která se stará a pečuje, která dává i ochraňuje. A jejími pozemskými představiteli jsou uprostřed té temnoty Marie a Josef, kteří narozenému dítěti dají vše, co je potřeba. Dávají vlastně to, co zase

oni sami předtím i potom dostávají od Pána Boha. Nejde jim o prachy nebo o moc, o prospěch či ob- divování. Nechtějí pohltit všechno a na pořád jako mnozí mocní. Oni žijí jen láskou. A láska - ta je tím světlem, které odděluje dobré od špatného. A kdo žije v lásce a s láskou k druhým i k Bohu, ten žije dobře. Amen.

SLOVO KURÁTORKY

Milé sestry, milí bratři,
za týden uzavřeme starý a začneme nový církevní rok. Co přinesl, co odnesl tento? Po dlouhém hledá- ní máme od 1. 9. 2016 kazatele. Nelze říci nového, spíše staronového, vrátil se Ondřej Pellar. Ujal se své kazatelské činnosti se vší svou vervou a espri- tem, ale koncem září měl závažnou autonehodu, která naštěstí dopadla dobře a Ondřej skončil v ne- mocnici „jen” se zlomenou hrudní kostí. Nicméně se zotavuje velmi rychle a o Adventu se již vrátí ke své kazatelské práci.
Sborový život šel svým obvyklým tempem, boho- služby, biblické hodiny, ty dětské a mládežnické měl na starosti z pověření administrátora sboru Mira Hamariho právě Ondřej, seniorům se věnoval Miro Hamari. Co rok odnesl? Snad, doufáme, že odnesl rozepře uvnitř sboru, a přinesl zklidnění a urovnání. Bohužel skončila sbormistrovská činnost Zdeňky Raindlové pro její velké pracovní vytížení. EPeS tak trochu osiřel, snažil se vlastními silami alespoň o službu při slavnostních vánočních a ve- likonočních bohoslužbách. Velký dík patří sestrám Lídě Kraftové a Renatě Krejčové za práci se sbo- rem. Nová naděje přišla v dubnu se sbormistryní Lenkou Němečkovou. Nemáme stálého doprovaze- če, ale podařilo se utvořit okruh varhaníků či kláve- sistů, kteří doprovázejí a „kytarovou sekci” má na starosti Vláďa Pech.
Snažili jsme se pořádáním různých zajímavých be- sed přispět k pochopení uprchlické problematiky. Dalším projektem bylo promítání dokumentárních filmů z festivalu „Jeden svět” pořádaný organizací Člověk v tísni. Viděli jsme filmy z nejrůznějších pro- středí, o různé problematice, návštěvnost však ne- byl velká. Chceme ale v tomto projektu pokračovat. Na jaře proběhl 7. ročník festivalu Hudební jaro v evangelickém kostele, začátkem června pak Noc kostelů, která byla o něco méně navštívená než minulé roky.
V létě se konaly tradiční akce buřtopečení a vod- ní hrátky u Gutů, Voldušské Jiskry u Neumannů a Hromy blesky u Pechů. Dovolená s Starém Sedlišti

se vydařila, počasí přálo výletům i koupání, zažili jsme krásné chvíle diskusí a rozjímání nad biblic- kými texty z Matoušova evangelia, a také spoustu legrace při společných večerech okolo kuchyňské- ho stolu.

Získání dotace na opravu jižní fasády kostela a sbo- rového domu se podařilo jen zčásti – shromáždili jsme 120 tis. (50 od Nadace OF přes Diakonii Zá- pad, 30 od Jeronýmovy jednoty, 40 od sponzorů). Z této částky se podařilo opravit jen fasádu sborové- ho domu, kostel a okna nás čekají příští rok. Z úspor sboru se ale podařilo opravit parkety ve farářském bytě, vymalovat a pořídit novou kuchyňskou linku a spotřebiče.

Jak postupuje projekt samofinancování sboru? Sbor založil po poradě s odborníky na finančnictví investiční fond, do kterého přispívá 5 tisíc Kč mě- síčně. Zatím se nepodařilo koupit vhodný byt, který bychom pronajímali, ale doufáme, že se to zdaří. Nu a co nás čeká v Adventu? Slavnostní bohoslužby, adventní koncerty, dětská vánoční slavnost s novou hrou Vládi Pecha. A potom... Vánoce.

Naplňme Advent zklidněním, zamyšlením, písněmi a modlitbami. Náš Pán je stále s námi, slíbil nám to a my v to věříme. Zvláště v současné neklidné době plné hrůzy, nenávisti, zla, nelásky a nesnášenlivos- ti mějme pevnou víru, naději a lásku a rozdávejme je svým bližním. Nenechme se otrávit předvánoční komercí a užijme si radostně očekávání příchodu Ježíše Krista k nám, na tento svět.

Vendula Gutová

SLOVO KAZATELE

Milé sestry a milí bratři.

Lenka Němečková